David Rodriguez-Arias z Universidad del Pais Vasco ve Španělsku, dr. Maxwell J. Smith z University of Toronto a dr. Neil M. Lazar, ředitel chirurgické jednotky intensivní péče v Toronto General Hospital, nedávno publikovali v The American Journal of Bioethics článek nazvaný „Dárcovství po zástavě oběhového systému: Pohřbení pravidla o mrtvém dárci“ (Donation After Circulatory Death: Burying the Dead Donor Rule). Autoři otevřeně konstatují, že za stávající praxe mohou být dárci přísně vzato ještě živí, když jsou jim odebírány orgány zdravé a schopné života. S ohledem na to je pravidlo, vyžadující k tomu smrt dárce, „nebezpečně zavádějící“. Důvodem je všeobecný předpoklad, že mrtvým dárcům nelze ublížit. To, co je důležité pro ochranu a respekt k potencionálním dárcům, není podepsaný úmrtní list, ale spíše jistota, že jsou mimo utrpení, a garance, že je respektována jejich autonomie. Autoři v článku navrhují, aby místo tzv. pravidla mrtvého dárce byli dárci „chráněni před ublížením“, tj. aby jim byla poskytnuta anestezie, takže by nemohli cítit bolest během procesu dárcovství, a společnost by měla „být plně informována o ze své podstaty diskutovatelné povaze jakéhokoli kriteria pro prohlášení za mrtvého“.

Autoři poznamenávají, že vytvoření kriterií tzv. „mozkové smrti“, kterou lékaři často konstatují před odebráním orgánů, byla „ideologická strategie“ s cílem zvýšení fondu disponibilních orgánů. Ta byla shledána „empiricky a teoreticky chybná“. Kritizují také pokusy vytvořit jiná, ještě volnější kriteria smrti, jako je např. smrt oběhového systému. Zde jen předstírají, že pacient je mrtev, aby bylo možno dostat se k jeho orgánům. S ohledem na to vše by lékařská komunita neměla požadovat, aby dárci byli prohlášeni za mrtvé, ale místo toho by se měla přijmout „čestnější“ morální kriteria, která by umožnila odběr orgánů z umírajících nebo vážně zraněných dárců tak, aby dárce přitom necítil bolest.

Dr. Paul Byrne, profesor pediatrie na universitě v Toledu, jenž se této problematice věnuje, řekl, že těmito výroky není překvapen. Reflektují již dlouho známé veřejné tajemství v oblasti dárcovství orgánů, protože všichni účastníci transplantací vědí, že dárci nejsou opravdu mrtví. Na druhou stranu někteří stoupenci dárcovství orgánů již zmíněný článek kritizovali. Vyjádřili své obavy z toho, že zrušení pravidla mrtvého dárce by mělo negativní dopady na počet disponibilních orgánů. Někteří lidé by odmítli dát k odběru souhlas a  to by vyvolalo potíže mezi zdravotnickými pracovníky.21.11.2011, lifesitenews.com

zdroj: prolife