Nový výzkum naznačuje, že ve Francii je v současné době více praktikujících muslimů než praktikujících katolíků.

Zatímco se 64 procent Francouzů označuje za římské katolíky, pouze 2,9 procenta populace skutečně praktikuje katolickou víru. Pro srovnání 3,8 procenta obyvatel praktikuje muslimskou víru. Výzkum byl proveden Francouzským institutem veřejného mínění z popudu katolického listu La Croix.

Ještě znepokojivější je pro islámské orgány ve Francii zjištění, že se pouze 41 procent ze 6 milionů muslimů v zemi označuje za „praktikující“, i když 75 procent je rádo, že jsou označováni za „věřící“. Sedmdesát procent rovněž tvrdí, že slaví islámský svatý měsíc ramadán.

Většina francouzských muslimů pochází z bývalých kolonií v severní a subsaharské Africe.

Dalším důkazem je také to, že mešity jsou stavěny mnohem rychleji než katolické kostely. Mohammed Moussaoui, prezident Francouzské muslimské rady, minulý měsíc odhadoval, že po celé zemi se nyní staví asi 150 nových mešit.

Oproti tomu katolická církev ve Francii postavila v posledních deseti letech jen 20 nových kostelů a více než 60 kostelů bylo oficiálně uzavřeno. O mnoha z nich bylo rozhodnuto, že se stanou mešitami, uvádí La Croix.

Průzkum provedený v roce 2009 Amsterodamskou školou pro sociologické bádání naznačuje, že v letech 2001–2006 bylo postaveno téměř 500 nových mešit, přičemž celkem je jich více než 2 000. Mnohé z těchto nových objektů ale byly postaveny na místech, kde již existovala islámská komunita, jež užívala provizorní prostory – takzvaný „islám sklepů“.

Jeden z nejvýznamnějších muslimských vůdců ve Francii, Dalil Boubaker, který je představeným Velké mešity v Paříži, nedávno vyzval, aby se počet mešit v zemi znovu zdvojnásobil – na 4 000 –, aby byla uspokojena vzrůstající poptávka.

Nedostatek budov pro islámskou populaci ve Francii vede k tomu, že se do mnoha mešit nevejdou věřící, kteří přicházejí na páteční modlitby, a mnoho muslimů se proto modlí venku na ulicích. Ale muslimové modlící se mimo mešity vytvářejí politické napětí.

V prosinci roku 2010 vůdkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Pen popsala tyto scény jako „okupaci bez tanků a vojáků“. Je pravděpodobné, že v příštím roce bude kandidovat ve francouzských prezidentských volbách, a podle nedávného průzkumu listu „France Soir“ její hlavní myšlenky souzní se 40 procenty voličů.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy také nedávno označil modlitby na ulicích za „nepřijatelné“ a dodal, že ulice se nemohou stát „rozšířením mešity“. Minulý měsíc ministr vnitra Claude Guéant navrhl, aby muslimové raději používali prázdná kasárna. Modlitby na ulicích „musí skončit“, prohlásil.

Ve snaze vyřešit krizi s nedostatkem místa se v jihofrancouzském městě Marseille nyní buduje mešita, jež pojme 7 000 věřících. Pětadvacet procent obyvatel Marseille tvoří muslimové. Minulý měsíc byla otevřena mešita pro 2 000 věřících ve východofrancouzském městě Štrasburku, kde 15 procent obyvatel jsou muslimové.

Francie je často označována za „nejstarší dceru katolické církve“, protože místní církev udržuje nepřerušené společenství s římským biskupem od 2. století.

Ale někteří starší evropští biskupové už dlouho předpovídají úpadek katolicismu a jeho zastínění islámem na celém kontinentu.

V roce 1999 arcibiskup Giuseppe Bernardini, italský františkán, který stojí v čele arcidiecéze Izmir v Turecku, připomněl na synodě evropských biskupů rozhovor, který vedl s jedním muslimským vůdcem. Tento vůdce mu řekl: „Díky vašim demokratickým zákonům k vám pronikneme. Díky našim náboženským zákonům vás ovládneme.“

zdroj: res claritatis