„Pane Bože môj, vypočuj moje modlitby a zachovaj verné ti stádo… Zachráň ho pred bezbožnou a pohanskou zlobou tých, čo sa ti rúhajú.“

Modlitba sv. Cyrila v hodine smrti i za Slovenský národ, dňa 14. februára 869 n. l. v roku 6377 od stvorenia sveta (Život sv. Konštantína – Cyrila kap. XVIII)

Novoroční list biskupům, kněžím a věřícím Slovenska

Lvov, 26. 12. 2012

Drazí věřící, kněží a biskupové Slovenska,

na začátku nového roku 2013, který je jubilejním rokem příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, se na vás obrací Byzantský katolický patriarchát. Toto jubileum nás motivuje, abychom se vrátili zpět k našim společným křesťanským kořenům, které zasadili v roce 863 svatí Cyril a Metoděj. Křesťanská víra, která je spojena s pravověrným učením, pokud je realizována, je bezpečnou cestou ke spáse. Apoštol Pavel v listě do Soluně píše: „Proto děkujeme Bohu, že jste přijali Boží slovo jako Boží slovo a ne pouze jako slovo lidské. Toto Boží slovo ve vás věřících působí.“ Boží slovo má moc proměňovat náš život, dává nám sílu, abychom mohli vítězit nad lží a hříchem.




Bohužel, uvnitř církve probíhá už téměř celé století tvrdý boj za čistotu víry. Začátkem minulého století se uvnitř katolické církve vlivem protestantismu rozšířilo tzv. hnutí modernismu. Proti němu se odvážně postavil svatý papež Pius X., zvláště encyklikou Pascendi Dominici Gregis. Musela být vyloučena téměř třetina studentů teologie i mnoho profesorů, kteří se otevřeli této herezi zpochybňující Božství Kristovo, Jeho reálné a historické vzkříšení i samu inspiraci Písma. K obnovení katolické víry tehdy přispělo rozšíření úcty k Božskému Srdci Páně. Bohužel, za půl století po ukončení II. Vatikánského koncilu, tento duch neomodernismu skrze tzv. historicko-kritickou metodu postupně infikoval všechny katolické semináře a školy. Papežové se nepostavili po koncilu radikálně za obranu víry jako svatý papež Pius X.. Křesťanství bylo a je touto herezí paralyzováno. Mnozí kněží hledali „duchovno“ v pohanských náboženstvích. „Co pohané obětují, neobětují Bohu, ale démonům.“ (1Kor 10,20) Pravdivé katolické učení nemůže konat synkretismus s buddhismem, hinduismem, šintoismem… Tato náboženství neuctívají Boha, ale množství bohů s malým „b“, tedy démonů. Generace předcházejících misionářů byla ochotna obětovat i život za evangelium jako mučedníci. Vyjadřuje to i film „Misie“.

Benedikt XVI., ještě jako prefekt Kongregace, v knize Rozhovory o víře píše: „Křesťan by zůstal cosi dlužen svému bratru, kdyby mu nehlásal Krista, který přinesl především spásu od hříchu… zůstal by dlužen, kdyby nehlásal, že sebe-spasení nevede ke spáse, ale ke zkáze…“ „Jeden je Bůh a Jeden je prostředník mezi Bohem a lidmi… (1Tim 2,4-7). To je to, co s pokorou, ale i s neochvějností musíme zvěstovat dnešnímu světu, jak nás k tomu vyzývá příklad generací, které nás ve víře předešly.“

Svatí Cyril a Metoděj sice nezemřeli jako mučedníci, ale vytrpěli si duševní mučednictví. Nikdy se nedopustili žádného synkretismu, ale hlásali plné evangelium. Postavili se nekompromisně proti duchu pohanství a nakonec i jejich žáci byli prodáni do Benátek jako otroci a někteří museli téměř nazí utíkat přes Dunaj až na Balkán do Ochridu. Zde svatý Klement, spolupracovník sv. Metoděje, vytvořil misijní centrum, odkud se oheň Ducha svatého a Boží slovo šířilo na jiná území. Ježíš předpovídá utrpení těm, kteří berou Boží slovo vážně a snaží se ho realizovat. Předpovídá, že mnozí budou pravdivé křesťany pronásledovat. Dokonce ti, kdo je budou zabíjet, budou falešně přesvědčeni, že slouží Bohu (srov. J 16,1-2). Pokud budeme výročí věrozvěstů jen oslavovat, a nepřijmeme pravdivý odkaz sv. Cyrila a Metoděje i jejich žáků, nebudeme mít z toho žádný užitek.

Liberální křesťanství nemůže dát sílu mladým lidem, aby se postavili proti hříchu a nikomu nezabezpečí spásu. Klademe otázku: Je tato víra, spojená s otevřeností duchu světa, vírou, kterou měli mučedníci, vírou, kterou hlásali apoštolé i svatí Cyril a Metoděj? Není! Co třeba konat? Je třeba konat pravdivé pokání. Na prvním místě ho musí konat biskupové a kněží. Kněží se musí odřeknout myšlení a ducha historicko-kritické metody a zároveň ducha synkretismu, který křesťanství klade na stejnou rovinu s pohanskými náboženstvími.

Biskupové, v této mimořádně závažné době, místo toho, aby volali S.O.S., jsou, jak říká prorok Izaiáš, jako němí psi: „Jsou slepí, všichni nic neznají, všichni jsou němí psi, kteří nemohou štěkat, jsou ospalci, leží, milující dřímotu.“ (Iz 56,10). Má na tom vinu biskupská konference, která zbavuje osobní zodpovědnosti biskupa? Kard. Ratzinger píše: „Nesmíme zapomenout, že biskupské konference nepatří k nezrušitelným strukturám Kristovy církve… Je nutné znovu si ujasnit, že v každé diecézi je pouze jeden pastýř a učitel víry… Skutečně rázně formulované dokumenty proti fašismu pocházely od jednotlivých statečných biskupů. Prohlášení z biskupské konference vyznívala naproti tomu až příliš chudokrevně a slabě. (Při hlasování na konferenci) nastává nebezpečí, že se kamsi vytratí ono „pohoršení“ a „bláznovství evangelia“, ona „sůl“ i onen „kvas“, který je v dnešní těžké krizi víc než kdy jindy nepostradatelný.“ Proto každý biskup je dnes povinen ve své diecézi reagovat s osobní odpovědností svými pastýřskými listy na otázku gender-gay ideologie a juvenilní justice. Zatím zodpovědné vyjádření k této problematice vyhlásil jen katolický biskup Matěj, který ale není členem KBS.

Je třeba poděkovat poslancům parlamentu, kteří ač byli vystaveni velkému psychologickému tlaku z vedení EU i OSN, aby schválili „registrované partnerství“, v této zkoušce obstáli. Tím ale není vše skončeno. Budou vystavováni novým a novým tlakům a potřebují především morální posilu z řad biskupů a kněží. Gender-gay ideologie, nebo-li tzv. rodová rovnost, ničí v kořeni všechny morální, duchovní, národní i křesťanské hodnoty. Dále je tato ideologie spojena s tzv. juvenilní justicí, která z umělých důvodů bere děti z dobrých rodin. Jde tu skutečně o největší krutost vůči dětem, které jsou rvány milujícím rodičům. Jenom ve Francii bylo v roce 2008 vzato 110 000 dětí. V Německu v roce 2009 – 70 000 dětí. V Norsku z těchto odebraných dětí ročně 59 páchá sebevraždu a rovněž i mnohé jejich matky. Slovensko si uvědomilo toto reálné nebezpečí, které mu hrozí, medializováním případů rodiny Čonkové a rodiny Boorové v Anglii. V tomto roce muselo 600 anglických rodin utíkat před juvenilní justicí do Irska. Pokud se podaří na Slovensku uzákonit sňatky homosexuálů, nikdo už nezastaví ani zločinnou juvenilní justici.

Slovensko stojí na křižovatce. Má jako malý národ šanci obnovit v tomto cyrilometodějském roce své zdravé duchovní kořeny a postavit se proti juvenilní justici i proti gender-gay ideologii. Gender neboli rodová rovnost tvrdí, že člověk si může vybrat své pohlaví. Tedy popírá realitu, že člověk se rodí jako muž nebo žena. Dětem je už v mateřských školách vtloukáno do hlavy, že chlapeček není chlapečkem a holčička holčičkou a pak jsou jim nabízeny hormonální léky a ve 14-ti letech tzv. právo na operaci změny pohlaví i proti vůli rodičů. Tito duchovně i fyzicky zmrzačení mladí lidé jsou otevřeni různým morálním zvrácenostem, podléhají silným depresím, jsou infikováni AIDS a mnozí končí sebevražednou euthanasií. Juvenilní justice i tzv. rodová rovnost – gender – jsou nástroji tzv. redukce lidstva neboli autogenocidy jednotlivých národů. Za tímto programem stojí světoví bankéři, OSN, EU, Rada Evropy. Architekty této autogenocidy jsou svobodní zednáři, kteří ve 33. zasvěcení dávají cele svou duši satanu! Žádný křesťan nemůže spolupracovat se svobodnými zednáři, a tím spíše nemůže být členem této protikřesťanské organizace.

Katolická církev i papežové se vždy jednoznačně vyjadřovali k této proticírkevní tajné organizaci. Je nepochopitelné, že nyní před Vánocemi papež Benedikt XVI. vyzval světové politiky k vytvoření jedné světové vlády a nového světového řádu. A rovněž je nepochopitelné, že loňského roku Vatikán vyzval k vytvoření jedné světové banky. Duch Assisi, který byl rovněž v minulém roce prezentován Vatikánem, vytváří předpoklady k jednomu světovému náboženství, za kterým ale není Duch Kristův, ale duch pohanství.

Základní program zednářů je:

1) jedna světová vláda,

2) jedna světová měna,

3) jedno světové náboženství.

Rovněž šokem je, že od 1. 1. 2013 zaměstnanci Vatikánu budou povinně čipizováni pod kódem s číslem apokalyptické šelmy 666. Zatím ještě ne na ruku či čelo. Prezident Obama však už vyhlásil povinnou čipizaci všech Američanů s tímto číslem na ruku, a to do 23. 3. 2013. Boží slovo říká, že kdo přijme tento čip, bude poset vředy a po smrti skončí v ohnivém jezeře (Zj 14,8-10).

Kéž by se Slovensko zmobilizovalo za záchranu rodiny a svých dětí! V nové Maďarské Konstituci je základem morálních hodnot Desatero. Rodina je v ní definována tak, jak vždy v kulturní Evropě existovala: muž, žena a děti. Leadeři maďarské strany na Slovensku de facto zapřeli morální postoj maďarského národa. Tedy jsou proti lidu Maďarska, Slovenska, ale i proti křesťanství. V žádném případě rodinu netvoří dva muži či dvě ženy. Toto Boží slovo nazývá hříchem a ohavností.

Pokud Slovensko bude konat pravdivé pokání, vrátí se ke zdravým kořenům a přijme téhož Ducha Božího, Ducha Kristova, jakého měli svatí Cyril a Metoděj, může se stát kvasem duchovní obrody pro celou Evropu.

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr

biskupové-sekretáři

zdroj: http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?p=15216

© 2011 OKHT – Občania za kresťanské hodnoty a tradície. Všetky práva vyhradené. Vytvorené v softvéri WordPress.